Jdi na obsah Jdi na menu
 


The Elder Scrolls IV: Oblivion

Hra, které všichni přisuzovali významnou roli v herním průmyslu ještě před vydáním splnila očekávání: jde o neuvěřitelně propracovanou freeformovou zábavu, která posunuje hry blíže k virtuální realitě.

Nebylo možné nezúčastněně žít ve světě, kde se v posledních měsících slovíčko Oblivion objevovalo na každém rohu. I ti největší ignoranti pochytili, že se blíží zemětřesení, které zasáhne každého, kdo čte herní časopisy, internetové stránky nebo se zajímá o nejlepší počítačové hry a potažmo o jednu z driving-force moderní kultury. Oblivion patří k technologické a filozofické špičce, která je dlouhodobě podporována firmou Bethesda skrz sérii Elder Scrolls. Od první Areny uběhlo 13 let, od posledního Morrowindu čtyři roky, mezitím vyšly další Elder Scrolls tituly. Pakliže jste se s ani jedním dílem zatím nesetkali, tak vězte, že kouzlo Elder Scrolls je v prosté premise: dělejte si co chcete. Ne teď, když si čtete recenzi - v herním světě, samozřejmě. Máte svobodu volby, můžete jít, kam je libo a povídat si s kýmkoliv. Filozofie takzvaného freeform světa je dostatečně známá od poloviny sedmdesátých let, z dnešních dní jmenujme jako příklad Grand Theft Auto. Dokonalost volné formy hraní závisí na technologických omezeních počítačů, zejména paměti a diskového prostoru a jak je vidět na všech pokusech o dosažení grálu freeformovitosti, stále ještě technika není tak dokonalá, aby dokázala podporovat koherentní virtuální realitu. Vývojáři obchází problém omezenosti hardwaru vytvářením online her, v nichž samotnou svobodu volby a pohybu obstarávají lidští hráči a kontinuálně přidávaný herní obsah – například mise a nové herní prostory. Je-li někomu nutné Oblivion s něčím srovnávat, vyjma série Elder Scrolls, jsou to právě MMORPG.

Obrázky ze hry

Obrázek ke článku The Elder Scrolls IV: Oblivion Obrázek ke článku The Elder Scrolls IV: Oblivion Obrázek ke článku The Elder Scrolls IV: Oblivion Obrázek ke článku The Elder Scrolls IV: Oblivion Obrázek ke článku The Elder Scrolls IV: Oblivion Obrázek ke článku The Elder Scrolls IV: Oblivion Obrázek ke článku The Elder Scrolls IV: Oblivion Obrázek ke článku The Elder Scrolls IV: Oblivion Obrázek ke článku The Elder Scrolls IV: Oblivion Obrázek ke článku The Elder Scrolls IV: Oblivion Obrázek ke článku The Elder Scrolls IV: Oblivion Obrázek ke článku The Elder Scrolls IV: Oblivion Obrázek ke článku The Elder Scrolls IV: Oblivion Obrázek ke článku The Elder Scrolls IV: Oblivion Obrázek ke článku The Elder Scrolls IV: Oblivion Obrázek ke článku The Elder Scrolls IV: Oblivion Obrázek ke článku The Elder Scrolls IV: Oblivion Obrázek ke článku The Elder Scrolls IV: Oblivion

Příběhy tisíce a jedné noci

Z otevřenosti Oblivion můžete poprávu cítit strach. Nikdo vás nepovede za ručičku a jen v malé míře naznačí, co vše můžete v herním světě objevovat. Jako dobrodruh na neznámém kontinentně se bude cítit každý, kdo opustí hlavní příběhovou linii a vydá se do kopců země Tamriel. Na každém kroku čekají dungeony, zpustlé chrámy nebo malé farmy a těch několik měst nabízí desítky, možná stovky úkolů – jenže ne najednou. Tamriel se točí ve vlastním čase a prostoru, různí lidé se objevují na různých místech v průběhu celého hraní. Ani město, kde v několika dnech vyřešíte všechny úkoly nezůstává po zbytek hry prázdné – jak běží život virtuálních obyvatel dál, objevují se nové problémy a úkoly. Na jednotlivých misí scénáristé museli ztratit mnoho měsíců, protože šablonovitá zadání představují pouze zlomek celého příběhového bohatství. Ve větší míře vedou úkoly právě do dungeonů v kraji, objevují se však i sledovací a detektivní mise, v jejichž rámci je nutné sesbírat dostatek důkazů (pozorováním, hledáním, vyptáváním se) a usvědčit osobu z trestného činu. V řadě příběhů se odráží xenofobie a rasismus – přeci jen tu dohromady žijí lidé a humanoidní kočky a plazi, což vytváří stejnou společenskou diferenciaci, jako mezi rasami v naší realitě. Reflexe současných světových problémů prohlubuje estetický požitek z hraní Oblivion, stejně jako solidní mytologie, jejíž komplexita dosahuje k břichu Tolkienovského světa.

V detailu je síla

Má to své výhody, pracovat na dlouhodobé sérii. Jednou vývojáři vytvořili svět, do každé další hry přejali objekty z minulé a ještě jí rozšířili. Znalci Elder Scrolls potkají stovky známých knih či artefaktů, stejně jako se okamžitě budou orientovat v božském panteonu či systémech hraní. Narazí dokonce na postavy z minulých dílů. Ti, kdo koketují s Elder Scrolls poprvé, jsou oproti tomu v nevýhodě a minimálně několik dní hraní se budou sami sebe fascinovaně ptát: „Jak je možné vytvořit tak bohatý svět?!“ Koncentrace na detail pozitivně šokuje a vytváří dojem reálného virtuálního světa, kde věci mají svůj řád, smysl a historii. Jakmile se naučíte ve světě plavat, bude vás neskutečně dlouho bavit a dokonce do konce překvapovat.

Jste srab? Nevadí!

Oblivion zachutná RPG hráčům, kteří v dlouhotrvajícím RPG polojasnu čekali na další díl Elder Scrolls jako na boží požehnání. Rozmanitost povolání a jejich důsledná vypiplanost bude RPG nadšencům po chuti, protože hra dovoluje hrát za jakoukoliv povahu – dokonce za sralbotku, jak bylo experimentálně zjištěno a zachyceno na kameru. Po celém světě se náhodně otevírají brány do pekelné astrální roviny. Brány jsou škodlivé a jako správný hrdina je musíte zevnitř zavírat, ostatně celá hlavní příběhová linie se točí kolem odražení invaze pekelníků. Jednu bránu lze hrát 45 minut anebo PĚT minut prostě tak, že po vstupu držíte směrovou šipku a doběhnete až k vypínacímu mechanismu. Nepřátelé za vámi pochopitelně vlají jako ocas komety a občas se trefí fireballem, je to ale asi tak všechno, co mohou dělat. Pakliže nevěříte, že integrální prvek Oblivionu se dá přečůrat, podívejte se na videorecenzi na DVD příštího Levelu.

Nicméně, zpět k RPG hraní: prožívat tu můžete kohokoliv, od mága přes válečníka a zloděje až po vyvolávače potvor nebo upíra (pro labužníky). Oblivion nevnucuje konkrétní řešení situací, spoléhá na to, jak se v nich zachováte – tudíž musíte i myslet podle svých dispozic. Jednotlivé činy a profese ovlivňují, jak se k vám obyvatelé světa chovají, stejně jako členství v jednom z mnoha cechů. Sice nejde o tak viditelnou prezentaci obliby/nenávisti jako ve Fable, přesto se dá se sympatiemi u NPCček počítat například ve směru lepších cen u obchodníka nebo prozrazení klíčových informací. Hra nabízí pestrou škálu možností, jejichž vědecké probrání není smyslem této recenze (v příštím Levelu vyjde šestistránkový kolos, kde se dozvíte i to, co vědět nechcete). Smyslem této recenze je načrtnout významné rysy hratelnosti a posoudit je.

Na vahách hodnocení

Otázka, kterou si kladu v průběhu hraní celé hry je: mám považovat Oblivion za samostatnou hru nebo za experimentální projekt s minulostí a budoucností? Mám jí hodnotit jako parádní RPG nebo jako další z pokusných krůčků ke skvělým budoucím hrám? Vznikla by nebýt her Arena, Daggerfall, Morrowind a dalších a kdyby ano, byla by tak skvěle hratelná? Je tu vidět fanatická oddanost vývojářů vůči herní nirváně, snaha splnit si sen. Je tu vidět swmysluplnost každé knihy a budovy. V rámci série jde tedy o nezpochybnitelný krok směrem vpřed s vypilováním herních systémů a ještě větší otevřeností než minule, tedy hodnocení by víceméně zůstávalo stejné jako u Morrowind. V rámci herního vesmíru jde ovšem o jedinečnost, která si zaslouží maximální hodnocení. Jak v příštích rocích hodnotit další díly Elder Scrolls, které budou zase o něco lepší? Elderskrolácký uzel rozsekněme Alexandrovým mečem: Oblivion jen ukazuje, kam spěje žánr freeform her. Je parádní, skvěle se hraje, ale není bez chyb a nikdy se nepřiznalo, že jde o finalizování projektu Elder Scrolls.

Špína na zlatě

K těm největším průšvihům patří vychvalovaný systém umělá inteligence – ten není zdaleka tak mazaný, jak by měl být. Zejména zezačátku jsou potvory naprosto stupidní, po čase se stanou chytřejšími - AI se adaptuje podle úrovně hráče, stejně jako odolnost potvor. Nenechte se tedy blbečky při prvních hodinách hraní odradit. Co je mnohem horší jsou kiksy v denním modelu NPCček, které někdy nechodí spát, jsou zaseklé, nic nedělají a nežijí realistickým životem (jak bylo slibováno). Konverzace s jednotlivými obyvateli měst se opakují dokolečka dokola a ruší dojem funkčního světa. Designérských přehmatů bourajících virtualitu je mnohem více: některé dveře nejdou vypáčit (prostě nejdou), okna není možné rozbít a některé měkké věci (melouny) nelze prostřelit šípem. Zdá se, že jde o jalové námitky? Kdepak. Ve světě, kde se vám vývojáři snaží vnutit, že vše je možné/realistické a navíc s vyspělým grafickým a fyzikálním enginem jsou taková přehlédnutí skutečně nemilá. Třeba to příště bude lepší.

The Elder Scrolls IV: Oblivion servíruje skvělý herní zážitek. Jde o produkt, který vypadá tak, jak by měla kvalitní moderní hra vypadat. Neměla by uniknout nikomu, kdo má smysl pro progresivní vývojářské trendy a je ochoten hrát hru ne proto, aby ji dohrál, ale aby si ji vychutnal. Go for it.

Minimální hardware:
CPU 2 GHz, 512 MB RAM, 128 MB GFX
Doporučený hardware:
CPU 3 GHz, 1 GB RAM, ATI X800, Nvidia GeForce 6800
Výrobce:
Bethesda Softworks
Distributor:
Take 2
Distributor ČR:
Cenega
Hodnocení redakce:
9/10
Hodnocení čtenářů:
9.23/10
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář